Na FreeHostingu Endora běží desítky tisíc webů. Přidejte se ještě dnes!

Vytvořit web zdarma

Na FreeHostingu Endora běží desítky tisíc webů. Přidejte se ještě dnes!

Vytvořit web zdarma
Pilates

O Pilates

Pilates 

Co je to Pilates?

Pilates je cvi?ení které zpev?uje svalstvo zádové, b?išní a hýž?ové, ?ím vytvá?í základ správného držení t?la, rozvíjí sílu, ohebnost, rovnováhu, koordinaci a dýchání. Zlepšuje držení t?la, obnovuje celkovou vitalitu, t?lo se stává silné a ohebné. Celkov? vypracovává
dlouhé, štíhlé svaly. S d?razem na správné dýchání okysli?uje svaly a podporuje cirkulaci krve. Pilates nevy?erpává, spíše dodává energii. Principem cvi?ení Pilates je soust?ed?né provád?ní cvik? za sou?asného uv?dom?ní si, jak daný cvik vlastn? p?sobí. Nepoužívá se opakování cvik? až do únavy svalu, cílem je pozvolna dosáhnout rovnováhu všech svalových skupin.

 

Osm Pilatových princip?

Kontrola
Pilates nazval svou metodu kontrologie – jedno ze základních pravidel p?i cvi?ení Pilates zní: kontrolujte své t?lo p?i každém pohybu. Jestliže t?lo v pohybu plynule brzdíte a kontrolujete, svaly se pohybují do délky.
Toto se nazývá izotonická svalová kontrakce, která buduje dlouhé a pružné svalstvo. Pokud se zam??íte na kontrolu pohybu, tak navíc t?lo nutíte zapojit a posilovat pomocné svaly, které jsou obvykle menší než hlavní svalové skupiny. Když mnoho sval? spolupracuje na vykonání jednoho pohybu, t?lo se rozvíjí
jako celek a zlepšuje se rovnováha a koordinace. Velké svalové skupiny nerostou a nemohutní, protože nemusí d?lat všechnu práci samy, takže svaly jsou delší, štíhlejší a spolehliv?jší. Budete se cítit mnohem jist?jší p?i r?zných typech aktivit, od p?ší turistiky po tancování.

Dýchání
V?tšina lidí p?i dýchání využívá pouze 50% kapacity svých plic. M?lké dýchání je d?sledkem sedavého a stresujícího života. Mnozí lidé dokonce úpln? zadržují dech, zatímco ?eší n?jaký náro?ný úkol. Když zadržujete
dech, napínáte svaly, ?ímž m?že nakonec dojít k nesprávnému držení t?la a zesílení stálého svalového nap?tí. Proto je d?sledné dýchání tak d?ležité pro plynulý pohyb a svalovou rovnováhu. Stejn? jako v józe je dýchání
základní ?ástí Pilatesovy metody a odlišuje jej od ostatních forem cvi?ení. Každý Pilates?v cvik má své specifické dýchání. Dýchání b?hem cvi?ení není jednoduché, ale když to dokážete uvidíte velkou zm?nu. Cílené
dýchání dovoluje maximalizovat schopnost t?la protáhnout se a v d?sledku odstran?ní svalového nap?tí dosáhnete optimální kontroly t?la. Hluboké vdechování a vydechování také procvi?uje plíce a zv?tšuje jejich kapacitu,
p?ináší uvoln?ní a p?íjemný pocit.

Plynulý pohyb
Mnoho Pilatesových pohyb? vypadá podobn? jako jóga. Ale na rozdíl od jógy Pilates v jednotlivých pozicích pohyb nezastavuje a nedrží, ale místo toho plynule p?echází z jednoho pohybu k druhému. Z toho pohledu je
Pilates spíše jako tanec, protože plynulý pohyb t?la je d?ležitý pro správné provád?ní jednotlivých cvik?. Pomalý plynulý pohyb zapojuje nervový systém, svalstvo a klouby a u?í t?lo pohybovat se hladce a rovnom?rn?.

P?esnost
Všechny Pilatesovy cviky mají p?esn? definovány kdy a kde má t?lo být, úhel nohou, umíst?ní lokt?, hlavy a krku a dokonce co mají d?lat prsty. Pokud trpíte bolestmi v d?sledku špatného držení t?la a špatných
pohybových návyk?, o kterých nemáte ani pon?tí a absolvujete n?kolik lekcí s vyškoleným instruktorem Pilates, budete mile p?ekvapeni, jak rychle nov? nabyté uv?dom?ní si t?la m?že zp?sobit jeho pozitivní zm?ny.

Soust?ed?ní na st?ed t?la – centrování
Všechna cvi?ení jsou provád?na se zapojením hlubokých b?išních sval?, abychom zajistili správné centrování. V?tšina Pilatesových cvik? se zam??uje na rozvoj síly b?išních sval? a? už p?ímo nebo
nep?ímo. Nikdy nezapome?te zatahovat b?icho, dokonce i když provádíte cvi?ení zam??ené na posílení sval? paží – musíte držet zatažené b?icho, ramena stažená dol? k zád?m. Všechny tyto úkony podporují centrování a sílu sval? centra.

Stabilita
Všichni se podivují, co d?lá z Pilates tak skv?lou rehabilita?ní metodu. Lví podíl na tom má využívání myšlenky stability trupu, která je klí?ová pro zdraví páte?e. Stabilita trupu je schopnost nepohybovat jednou ?ástí t?la, zatímco jí k tomu další ?ást vybízí. To, že páte? z?stává v klidu, zatímco pohybujete rukama a nohama, vyžaduje stabilní trup, což zajiš?ují hlavn? b?išní svaly.

Rozsah pohybu
Pilatesova metody vám umožní zv?tšení rozsahu pohybu vaší páte?e a kloub? – v p?ípad? že jste ztuhlí. V opa?ném p?ípad?, pokud jste až p?íliš flexibilní, vám Pilates pom?že nau?it se správnému rozsahu pohybu páte?e a kloub?.

Opozice
Každý sval v t?le má svého protivníka, což je sval, který vykonává opa?ný pohyb. Tyto dva proti sob? jdoucí svaly se nazývají agonisté a antagonisté. Jinak ?e?eno, agonista je sval, který práv? vykonává práci, antagonista je sval, který agonistovi v jeho práci brání.

Život Josepha Hubertuse Pilatese

Joseph Pilates se narodil v N?mecku v roce 1880. Jako dít? trp?l astmatem, k?ivici a revmatickou hore?kou. Práv? tyto choroby jej p?ivedly k objevu metody, jak je p?ekonávat. Zam??il se na sport jako na zp?sob p?stování t?lesné síly a stal se zkušeným gymnastou a telentovaným lyža?em, byl i dobrým boxerem a zápasníkem. Sou?asn? se vášniv? zajímal o lidskou fyziologii, zvlášt? o svalstvo t?la. Sou?asn? studoval i východní formy cvi?ení.
Kombinace všech t?chto zájm? jej p?ivedla k návrhu systému Contrology (Kontrologie).
V roce 1912 se Joseph Pilates p?est?hoval do Anglie, kde p?sobil jako boxer, ú?inkující v cirkuse a instruktor sebeobrany. Jeho kariéru p?erušilovypuknutí války mezi Británii a N?meckem v roce 1914. Jako N?mec byl
po dobu války internován spolu s dalšími svými krajany, kte?í v té dob? v Británii žili. Po této zkušenosti vyvinul vlastní metodu p?stování t?lesnézdatnosti.

V interna?ním tábo?e vymyslel cviky, kterými sebe i své spoluv?zn? udržoval v kondici. Z l?žek a z jiných kus? nábytku sestavil prototyp za?ízení, která dnes vidíte v Pilatových studiích. Pozd?ji tvrdil, že tato
cvi?ení pomohla v roce 1918 ochránit internované p?ed epidemií ch?ipky,která jen v samotné Británii zabila tisíce lidí, a p?edešla i ostatním chorobám,které bývají d?sledkem života v omezeném a p?elidn?ném prostoru. Po propušt?ní z interna?ního tábora na konci války se vrátil do N?mecka, kde v rozvíjení své metody pokra?oval. Potom se setkal s ?lov?kem, který m?l velký vliv ve sv?t? moderního tance, s Rudolfem von Labanem: ten vynalezl metodu zaznamenávání tance, zvanou Labanotation. Von Laban za?lenil n?které cviky Josepha Pilata do své výuky, stejn? jako další prosluli tane?níci: Hanya Holm, Martha Graham a George Balanchine. Jeho techniky lákaly nejen tane?níky, ale také hamburskou policii, kterou n?jaký ?as
trénoval.

V roce 1926 dostal spíš rozkaz než žádost, aby cvi?il novou n?meckou armádu. Tento rozkaz jej p?im?l okamžit? opustiti N?mecko a odjet do Ameriky. Na cest? do Ameriky se setkal s ošet?ovatelkou Clarou, s niž celou cestu diskutoval o zdraví a o d?ležitosti zdravého t?la. Na konci cesty se rozhodli otev?ít si spole?n? studio t?lesné zdatnosti: sídlilo ve stejné budov? jako Newyorský balet. Stejn? jako v N?mecku se i v Americe o Pilatese zajímali mnozí p?ední tane?níci, protože jeho cvi?ební metoda dopl?ovala tradi?ní tane?ní trénink. Brzy se do jeho studia hrnuli herci, here?ky, sportovci i lidé z bohatých vrstev, aby se nau?ili jeho unikátní metodu posilování t?la bez budování mohutné muskulatury.

Pilatesova filozofie t?lesné zdatnosti

Základem Pilatesovy filozofie byla myšlenka, že mnohé prvky civilizace t?lesné zdatnosti škodí. Byl p?esv?d?en, že moderní životní styl s telefony, auty, ekonomickým tlakem a zne?iš?ováním životního prost?edí zp?sobuje t?lesný i mentální stres a choroby, které jsou se stresem spjaté. Pilates dále tvrdil, že tento stres je už tak silný, že tém?? v každé domácnosti je nejmén? jedna osoba, která trpí nervovým nap?tím. Jeho teorie p?edb?hly dobu a nyní se potvrzují.Pilates v??il, že pro to, aby se lidém ulevilo od p?sobení každodenního stresu, pot?ebují zásobu energie, která jim umožní ú?astnit se r?zných rekrea?ních aktivit, nejlépe venku. Pro Pilatese byl koncept her v boji proti stresu základem, ale uv?domoval si, že lidé jsou po práci tak unavení, že jako jedinou aktivitu ve volném ?ase si dokážou p?edstavit ve?erní p?e?tení novin ?i n?co podobného.Tvrdil také, že se lidé dostali do za?arovaného kruhu stresu a nap?tí, který bude obtížné prorazit. Doprovodil tento názor popisem ú?inku krátké dovolené. V ideálním p?ípad? by p?erušení každodenní rutiny a zm?na prost?edí m?ly pomoci p?i naší revitalizaci. Pilates však soudí, že mnozí lidé trpí mentální a fyzickou námahou takové úrovn?, že už nemají nezbytné energetické rezervy, aby se vyrovnali se zm?nou
prost?edí a místo toho, aby obnovili své síly, trpí ješt? siln?jším stresem. Toto, zd?raz?uje Pilates, není p?irozená reakce, ale reakce vyvolaná p?ílišným vyp?tím každodenního moderního života. Dnes se píší mnohé
?lánky o stresu spojeném s dovolenou a o neschopnosti n?kterých lidí relaxovat mimo domov. Ti ?íkají, že se po dovolené cítí h??e, než když chodí do zam?stnání. Navíc nap?tí v rodinných vztazích má v pr?b?hu
dovolené tendenci vzr?stat, protože se lidé náhle spole?n? ocitnou v cizím prost?edí.Pilates zjistil, že máme-li p?irozen? reagovat na život a s ním spojené zm?ny a stresy, musíme být t?lesn? i mentáln? fit. Trauma a stres nebudou tak siln? p?sobit na lidi, kte?í se t?lesn? i duševn? cítí dob?e a kte?í v?dí, jak se vypo?ádat s negativními ú?inky stresujících událostí. P?í zdolávání stresu je t?lesná zdatnost užite?nou vlastností. Unavení lidé ?asto reagují na stresující události takovým zp?sobem, že se sami vystresují ješt? víc. T?lesná únava si vybere svou da? na duševní ?ilosti a efektivnost fungování organismu se zhorší. Vztah mezi t?lesnou a duševní únavou je nepochybný.Ve své knize Return to Life Through Contrology Pilates vysv?tluje, že t?lesnázdatnost je pot?ebná pro udržování rovnom?rn? rozvinutého t?la se zdravou myslí a k provád?ní r?zných každodenních úkol? se spontánním nadšením a radosti. Abychom v moderním sv?te obstáli, musíme být fit, ale nem?žemesi zdatnost koupit jako nové auto ani ji získat tím, že na ni budeme myslet. Musíme svá t?la uvést do ?innosti a v p?ípad? Pilatovy metody musíme uvést do ?innosti i svou mysl. Zlepšené zdraví t?la i mysli ovlivní našeho ducha.

Podstata Pilatovy metody

Od jiných forem cvi?ení se Pilatova metoda liší svým holistickým p?ístupem a kombinovaným tréninkem mysli i t?la k dosažení celkov? vyrovnanosti. Pilates uvažuje spíše o celém t?le než o jednotlivých
problémových oblastech. P?i praktikování Pilatovy metody je d?ležité si pamatovat, že sám proces je mnohem d?ležit?jší než výsledek. Cílem není dosáhnout kulturn? p?ijatelného t?la, ale spíše t?la p?irozen?
vyrovnaného.

V ?em je cvi?ení specifické?

Na Pilatesov? metod? je mimo?ádné to, te s každým dalším cvikem si posilujeme a stabilizujeme st?ed t?la, který je tvo?en pánevním dnem a svaly b?icha a zad. Jednotlivé vrstvy tohoto svalstva se p?itom procvi?ují
a posilují zevnit? sm?rem ven. Navíc již p?ed vlastním pohybem v?dom? aktivujeme hluboko uložené vrstvy svalstva. Teprve potom nastává pohyb, který zapojuje krom? hluboko uložených sval? také povrchové vrstvy svalstva. Pouze „powerhouse“ (st?ed t?la) posílený tímto zp?sobem dokáže vytvo?it svalové p?edpoklady pro správné držení t?la a ochrání nám záda p?ed poran?ním – p?i?emž hluboké svalstvo stabilizuje
a povrchov? umož?uje pohyb. Povrchové svaly, které bývají k?e?ovit? napjaty, protože v rozporu se svou p?irozenosti ?asto p?ebírají i stabiliza?ní roli, se mohou op?t uvolnit. Bolesti v zádech se tak stanou pouhou nep?íjemnou vzpomínkou.

Štíhlé svaly
Dalším speciálním rysem Pilatovy metody je sou?asné posilování a protahování sval?. Síla a pružnost z?stávají v rovnováze. A ta se projeví i navenek pevnými štíhlými svaly namísto impozantních mohutných povrchových sval?, jaké se formují nap?íklad módním, jednostrann? zam??eným posilováním.

Celkové uvoln?ní
Zlepší se nám uv?dom?ní si vlastního t?la, protože ho do každého cviku musíme zapojit od hlavy po paty. Tímto zp?sobem se poznáme (procítíme) až do nejmenšího detailu. T?lo i mysl b?hem cvi?ení ideáln?
regenerují, takže m?žeme na?erpat nové zásoby energie.

 

@ Bc. Marek Vít,  marekvit@gmail.com